Přihlásit
header 1000 kapital

Ekonomika Evropy se nachází v bodě zlomu

Evropa se nachází jednoznačně v přelomovém období, ve kterém se pokouší, obrazně řečeno, nabrat dech. Poté, co se vzpamatovává z dozvuků hospodářské krize, leží před ekonomy a dalšími odborníky, politiky nevyjímaje, další tvrdý oříšek. Za ním se skrývají možné důsledky krize na Ukrajině. Přestože je Ukrajina s cca jednoprocentním podílem na celkovém exportu z ČR spíše menším partnerem českých exportérů, objevila v ní řada českých exportních firem v posledních třech letech zajímavé příležitosti.  V návaznosti na ukrajinskou krizi je ale velmi pravděpodobné, že se dají očekávat změny i v oblasti exportních pohledávek. To se stalo motivací ke svolání mezinárodního setkání finančních odborníků, kteří 28. května v pražském hotelu Jalta diskutovali hned několik témat:
- Vývoj platební morálky, zvyklosti a odlišnosti chování na exportních trzích
- Jak ukrajinská krize ovlivní zahraniční obchod ČR, aneb můžeme očekávat nepřímé dopady z exportu do Polska?
- Rizikové země z hlediska platební morálky
- EU v přelomovém období
„Je historicky prokázáno, že existuje nepřímá závislost mezi vývojem HDP a počtem nesplácených pohledávek. Když v roce 2008 a 2009 celosvětově klesal hrubý domácí produkt (HDP), tak počet neplacení mezi firmami byl obrovský. V loňském posledním kvartále však začalo docházet k určitému zlepšení, tak jak opět roste i HDP. Zlepšení je patrné taktéž v zemích střední a východní Evropy. Údaje za první kvartál letošního roku dokonce potvrzují další mírné zlepšení,“ prozrazuje Martin Růžička, country manažer společnosti Coface. Jak však dodává, na druhou stranu doznívá krize u některých velkých firem.„A to tak, že nemají v tuto chvíli volné finanční prostředky na nové zakázky a investice, aby se nadechly a fungovaly dál, jako před propadem v důsledku krize. Proto u nich vidíme jisté riziko ohrožení, které je propojeno s jejich dalšími možnostmi financování a důvěrou, kterou do nich vloží věřitelé,“ konstatuje dále Martin Růžička.
Jisté tak je, že problematické roky, doplnil i rok loňský. Pro mnohé společnosti v regionu střední a východní Evropy se už tak špatná ekonomická situace ještě zhoršila a spotřeba domácností poklesla v důsledku fiskálních opatření zaváděných za účelem řešení rostoucích rozpočtových deficitů. Přičte-li se k tomu fakt, že dostupnost úvěrů byla ve shodě se sníženou nabídkou a poptávkou po nových úvěrech nadále omezená, je zřejmé, žetyto skutečnosti měly přímý dopad na společnosti, které byly nuceny snížit své plány odbytu. 
Statistika insolvencí
Tato ekonomická situace se nutně musela odrazit ve statistice insolvencí. Ukazuje, že v roce 2013 se do insolvenčních stavů v zemích střední a východní Evropy dostalo téměř 70 000 subjektů. Ve všech zemích regionu, vyjma Maďarska, vzrostl počet insolvencí v průměru o 9 procent. Největší nárůst insolvencí vykázalo Bulharsko, kde v insolvenci skončily 834 společnosti (+39 %). Příčinou tohoto nárůstu byl pokles poptávky, obtížný přístup k úvěrům a nedostatek programů zaměřených na podporu podnikání. Lotyšsko, kde počet insolvencí klesl o 7 %, je v této zprávě o počtu insolvencí ve střední a východní Evropě světlou výjimkou. Jeho pozitivní výsledek odráží růst HDP odhadem o 4,6 % a rostoucí soukromou spotřebu.
Různá míra insolvence v roce 2014
Jak uvedl Martin Růžička, country manažer společnosti Coface, která se zabývá pojišťováním pohledávek, ekonomický výhled na začátku roku 2014 je už pozitivnější. Coface navíc očekává, že průměrná míra růstu v zemích střední a východní Evropy se nárůstem z 1,1 % v roce 2013 na 2,0 % v roce 2014, téměř zdvojnásobí. Na tomto růstu se nejvíce budou podílet opět pobaltské státy, zejména Lotyšsko a Litva, které jsou na špici zemí regionu a u nichž se předpokládá růst ve výši 4,2%, resp. 3,4%. 
Nicméně, v porovnání s rokem 2013, větší míru růstu vykážou i ostatní ekonomiky střední a východní Evropy. Hlavním zdrojem růstu bude vyšší export a soukromá spotřeba. Společnosti by se v takovém pozitivním prostředí měly snáze rozhodovat a měly by se vrátit k tvorbě fixního kapitálu.
Optimismus ano, ale jen přiměřeně
Ačkoli se v západní Evropě v roce 2014 očekává oživení, růst bude jen mírný, a to kolem jednoho procenta. Hlavním hnacím motorem tohoto růstu budou dvě stabilní ekonomiky, Rakousko a Německo. Míra růstu v těchto zemích by měla dosáhnout 1,7 %. Obě tyto země budou těžit z vyšší spotřeby domácností, z nejnižší míry nezaměstnanosti v rámci EU, rostoucích mezd i rostoucí externí poptávky po jejich produktech.
Firmy střední a východní Evropy budou těžit ze zlepšující se situace svých hlavních zahraničních obchodních partnerů. Potrvá však nějaký čas, než přestanou omezovat svou obchodní činnost, a než se zlepšení odrazí v jejich finančních výsledcích. Zatímco Polsko a Litva by už tento rok měly vykázat pokles počtu insolvencí, ostatní ekonomiky zaznamenají další nárůst insolvenčních řízení. Největší nárůst vykážou Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a též Chorvatsko a Slovinsko. Otázkou však je, zda, a jakou měrou, se do vývoje promítne krize na Ukrajině. 
„Situace na Ukrajině se může na trhu pohledávek a jejich pojištění projevit. U nás asi ne přímo, protože objem obchodování s touto zemí máme kolem jednoho procenta, ale dá se očekávat v zemích, které s Ukrajinou obchodují ve větším měřítku. Například Polsko, které vyváží do Ukrajiny až tři procenta ze svého celkového exportu. Ukrajina je tak pro Polsko osmým největším exportním trhem.  Pro české exportéry je pak Polsko dlouhodobě třetím největším exportním trhem s cca šesti procenty podílu na celkovém exportu. Naši exportéři do Polska mohou být zasaženi problémy, které jejich polským partnerům vznikly obchodováním s Ukrajinou. A tím by se mohl vyvolat domino efekt. Ovšem v tuto chvíli nelze předjímat, jak se události budou vyvíjet,“ upřesňuje Martin Růžička. 
Česká republika, jako země výrazně závislá na vývozu do vyspělých států EU, má za sebou ostrý nárůst úpadků (o 26%) v roce 2012. Ještě výraznější trend pak potvrdil i rok následující, kdy šlo o nárůst o 32% (2013)- viz graf v příloze. 
Tíživé dopady stále zaznamenává stavebnictví
Při součtu řady faktorů, jako například utlumené poptávky, nižší spotřebě domácností a rostoucí konkurenci, je výsledkem přímý negativní dopad na sektor maloobchodu a velkoobchodu. 
V zemích střední a východní Evropy je nadále pod tlakem stavebnictví. Dlouhodobě nízká výkonnost tohoto odvětví se nezlepšila ani vloni a ovlivnila i další související odvětví - například zpracování kovů, výrobu strojů a dalších produktů a vybavení, které používají stavební společnosti. Faktory, které by v blízké budoucnosti přispěly ke zlepšení ve stavebnictví, se bohužel, zdají zatím být v nedohlednu. Mimo jiné i proto, že přísun financí z fondů EU z nového rozpočtu na léta 2014 - 2020 se ve finanční situaci společností projeví nejdříve na konci roku 2014.
 
Společnost Coface, přední světový poskytovatel pojištění pohledávek, již téměř 70 let svojí činností pomáhá firmám na celém světě s jejich dlouhodobým rozvojem . 4 440 zaměstnanců skupiny Coface v 66 zemích každý den pojišťuje pohledávky z obchodů realizovaných našimi 35 000 firemními klienty ve více než  200 zemích světa.
Coface celosvětové chrání společnosti proti neplacení faktur. Pomocí této ochrany přispívá skupina Coface k hladkému fungování a dlouhodobému rozvoji firem každé velikosti a zároveň podporuje atmosféru důvěry mezi ekonomickými subjekty v zemích, kde tyto společnosti a jejich zákazníci působí.
Nabízí úzkou spolupráci svých zaměstnanců s klienty, poskytuje poradenství v každé etapě obchodu, pomáhá vyhodnocovat komerční rizika a realizovat správná rozhodnutí. Hlavním posláním společnosti Coface je pojišťovat firmy - od malých či středně velkých podniků až po nadnárodní společnosti - proti neplacení faktur, které by mohlo ohrozit jejich činnost. 
V České republice působí od roku 1991. Kromě pojištění pohledávek nabízí Coface také pohledávky poskytování kreditních informací a služby související se vymáháním obchodních pohledávek.
 

 

Fit pro život

Kapitál

Cestujeme za golfem

Praha