Játra – druhý největší orgán našeho těla a po mozku také druhý nejsložitější. V trávicím systému hrají nezastupitelnou roli a není možné bez nich přežít. Játra jsou však také orgánem, který se může snadno poškodit, pokud se o něj nestaráme. Zvyšování povědomí o onemocnění jater a o tom, jak o ně pečovat, je cílem Světového dne jater, který každoročně připadá na 19. dubna.   

Játra jsou jedním z nejvýkonnějších tělesných orgánů, plní stovky složitých funkcí. Vytvářejí a ukládají vitamíny a minerály, pomáhají v boji proti infekcím a nemocem, regulují hladinu cukru a cholesterolu v krvi, pomáhají produkovat hormony a uvolňovat žluč. Játra také zpracovávají a filtrují vše, co do těla vpravíme, včetně jídla, alkoholu, léků a toxinů, které mohou pocházet nejen z potravy, ale také z kosmetiky, životního prostředí nebo čisticích prostředků.

Nejčastější příčiny onemocnění jater

V České republice podlehne jaterním nemocem každoročně přes 2000 lidí, celosvětově pak dva miliony, což je více než při dopravních nehodách. Onemocnění jater může být způsobeno infekcí, poškozením léky nebo toxickými látkami, poraněním, ale také genetickou zátěží, stresem nebo autoimunitními procesy. V evropských zemích se na jejich výskytu podílí především škodlivá konzumace alkoholu, virové hepatitidy a velmi často metabolický syndrom spojený s nadváhou a  obezitou, jejíž výskyt se od roku 1975 ztrojnásobil.

Právě metabolický syndrom úzce souvisí nejen s výskytem kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze či inzulínové rezistence, ale také s onemocněním jater, donedávna souhrnně označovaným jako NAFLD – nealkoholové ztukovatění jater (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease). NAFLD je dnes velmi rozšířené onemocnění a postihuje dokonce každého čtvrtého člověka na světě. Zmíněné příčiny pak mohou vést k jaterní steatóze, hepatitidě, cirhóze nebo rozvoji karcinomu jater.

V současnosti označuje odborná veřejnost toto onemocnění jako MAFLD – tuková choroba jater spojená s metabolickou dysfunkcí (Metabolic Associated Fatty Liver Disease), a to právě s ohledem na nejnovější poznatky o souvislosti s metabolickým syndromem.

Jaterní steatóza a steatohepatitida

Jedná se o běžné a často „tiché“ onemocnění jater, které se nemusí nijak projevit. Hlavním znakem steatózy je hromadění tuku v játrech, které může později vést k zánětu (steatohepatitidě) a dalšímu poškození, jež vyústí v jaterní cirhózu. „Jaterní steatóza se vyskytuje i u lidí, kteří vůbec nepijí alkohol, zato mají nadměrný příjem kalorií, nevhodnou skladbu stravy a nedostatek fyzické aktivity. Výskyt jaterní steatózy úzce souvisí s výskytem obezity a posléze i diabetu 2. typu. Vyskytuje se u více než 80 % pacientů se závažnou obezitou a u 75 % pacientů s cukrovkou,“ říká diabetoložka MUDr. Marcela Szabó.

Hepatitida

Hepatitida je zánět jater. Tento termín se často používá pro označení virového zánětu jater. Může být způsobena imunitními buňkami v těle, které napadají játra, infekcemi způsobenými viry (např. hepatitidou A, B, C, D a E), bakteriemi, poškozením jater alkoholem, houbami, jedy nebo také dědičnými poruchami.

Cirhóza

Jedná se o nejzávažnější typ onemocnění jater, při kterém dochází k zjizvení jaterní tkáně. Cirhóza jater postihuje 10 až 20 % těžkých pijáků. Poškození jater v této fázi nelze zvrátit a vede k jejich selhání.

Karcinom jater

Stejně jako cirhóza je posledním stadiem onemocnění jater. V celosvětovém měřítku se jedná o pátý nejčastější typ nádoru. U nás je vzácnější a postihuje téměř výhradně pacienty s jaterní cirhózou.

Poškození jater může mít vliv na normální fungování organismu a vést k vážným zdravotním problémům. Proto je důležité se o játra starat a čas od času je nechat zkontrolovat, aby byla zdravá a předešlo se případnému budoucímu vážnému onemocnění. Poškození jater totiž nemusí být zpočátku nijak patrné. Některé běžné příznaky, jako je ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, zežloutnutí kůže, únava nebo tlak v pravém podžebří, se mohou projevit později.

Dobrou zprávou je, že se zvyšuje povědomí Čechů o příznacích onemocnění jater i rizikových faktorech vzniku NAFLD/MAFLD. V porovnání s rokem 2021 lidé u nás letos častěji podstupují jaterní vyšetření, především krevní testy a ultrazvuk břicha. Oproti minulému roku si ovšem pohoršili v oblasti stravování – méně lidí se snaží vyhýbat tučným jídlům a fastfoodům a dodržovat správnou životosprávu.

Jak pečovat o játra?

Základním předpokladem pro udržení jater v dobrém stavu je vyhnout se všem výše uvedeným příčinám, které jim škodí, v případě hepatitidy typu A a B je pak nejlepší prevencí očkování.  Ve srovnání s jinými orgány se poškozená játra naštěstí dokážou plně zregenerovat, tj. nahradit chybějící nebo poškozené části nově vytvořenou tkání. Dokonce i po odstranění poloviny jaterní tkáně jsou schopna během několika měsíců znovu dorůst. Tato schopnost je však omezena jen do určitého stadia.

„Udržet játra v dobré kondici je i není složité. Nejúčinnější cestou je zdravá, vyvážená a pravidelná strava, vyhýbání se průmyslově zpracovaným potravinám a pravidelná fyzická aktivita, která pomáhá udržet tělesnou hmotnost pod kontrolou. V ideálním případě to znamená alespoň půl hodiny mírné nebo 20 minut intenzivní fyzické aktivity 3x týdně,“ doporučuje nutriční specialistka Eva Chocenská.

„Mnoho jaterních problémů tak lze zlepšit, nebo dokonce zcela odstranit bez jakékoliv medikace,“ doplňuje farmakolog doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D. a dodává: „Pokud je například příčinou onemocnění jater nadměrná konzumace alkoholu, mohou se játra již po několika týdnech abstinence zcela zregenerovat. Samozřejmě ale vždy záleží na stupni poškození jater.“ V případě NAFLD/MAFLD zase velmi pomáhají režimová opatření, jako je zdravá výživa a pravidelná fyzická aktivita.

 V čestlickém aquaparku není o mořské vlny, tobogány a skvělou zábavu nikdy nouze, a proto je ideálním místem, kam můžete s dětmi vyrazit na Světový den vody.  V úterý 22. března  zažijte  v Aquapalace Praha odpoledne plné divoké vodní zábavy, adrenalinu a užijte si aquazorbing nebo virtuální realitu na tobogánu zdarma!

Světový den vody každoročně připadá na 22. března. Ať už patříte mezi milovníky vodních radovánek, virtuální reality nebo netradičních sportovních aktivit jako je aquazorbing, připomeňte si důležitost nejcennějšího přírodního zdroje a dopřejte si perfektní rodinné odpoledne.

Na co se můžete těšit?

Jízda na tobogánu a zároveň průlet Galaxií? Během Světového dne vody mají návštěvníci zdarma možnost vyzkoušet si tobogán MAGIC TUBE, který nabízí jedinečné spojení vodního dobrodružství a virtuální reality, do níž vás přenesou speciální brýle s 360stupňovým pohledem. Během divoké jízdy se tak rázem stanete průzkumníkem nekonečného vesmíru a cizích planet nebo objevíte kouzlo oblohy v podobě bájných nebeských chrámů. Zdarma bude zájemcům k dispozici také oblíbená atrakce v podobě zábavného aquazorbingu, který se těší velké oblibě a zamilují si ho dospělí i děti všech věkových kategorií. 

Více informací najdete na www.aqupalace.cz.

Anna Vitoušová

běžkyně, Mattoni FreeRun koučka, trenérka RunCzech

Sport je pro všechny velice důležitý, protože prodlužuje aktivní život, který si všichni chceme užívat. Vyplavuje endorfiny, zlepšuje náladu, zlepšuje soustředění, dodává morálku, soutěživost i rozptýlení. Přináší nové přátele z jiných oborů, ale také čas pro sebe a s ním uvědomění si sám sebe. Každému dá to, co potřebuje. Pokud se jedná o sport venku, je jednoznačným přínosem čerstvý vzduch, který čistí hlavu a nabíjí novou energií. Poslední dobou, zřejmě i vinou Covidu a uzavřením fitness center, se stává velice rozšířeným a populárním běh. Vznikají běžecké skupiny a běh už neslouží jen pro zlepšení kondice a zdraví, ale stal se společenskou událostí.

Běhání, lék na tělo i duši

Pravidelným během si dokonale vyčistíme hlavu, díky vyplaveným endorfinům se budeme cítit šťastnější, po fyzické stránce si vyladíme postavu a ještě posílíme imunitu i srdce. Běhání je úplně pro každého zdravého člověka. Kdo nemá žádnou srdeční nebo jinou vadu, při které lékař běh nedoporučuje, může se do něj směle pustit. Ale pozor, i běh má svá pravidla a nesmí se to s ním přehánět – pokud přeceníme vlastní tělo, může se nám běh zošklivit, v horších případech nám může ublížit.

I když je kondiční běh v mnoha aspektech prospěšný, je stále potřeba ho kompenzovat. To se týká jak regenerace, tak strečinku, pitného režimu nebo stravy. Tato kompenzace nám umožní dlouhodobé spokojené a hlavně zdravé sportování. Pro začínající běžce, ale nejen pro ně, jsou velkým přínosem běžecké skupiny jako například Mattoni FreeRun, které pomáhají s běžeckou problematikou. Skupinu vede kouč, dohlížející na správný průběh tréninku s rozcvičkou, ale také na správné doplňování vhodných tekutin. Vedle kouče je ve skupině ještě několik zdatnějších a zkušenějších běžců, kteří sdílejí své zkušenosti a rádi s čímkoliv poradí. Běhání je tak bezpečné a dokonce i zábavné, protože ve skupině se často zapomene na to, že se vlastně seriózně sportuje.

Tekutiny pro lepší výkon a regeneraci

Nedílnou součást běhu tvoří pitný režim, protože bez vody nemůže tělo správně fungovat ani regenerovat. Tekutiny by se měly doplňovat průběžně a společně s minerálními látkami, které jsou vylučovány potem a které jsou pro organizmus neméně důležité. Dají se přijímat jak prostřednictvím suplementů, tak minerálních vod, v nichž je obsah minerálů přirozený a vyvážený a tělo je snadno využije. Přírodní minerální voda Mattoni obsahuje životně důležité minerální látky (draslík, hořčík, vápník), stejně jako lidské tělo, a to v lehce vstřebatelné formě. Je tak nejen zdrojem potřebné vody pro organizmus, ale i vhodným doplňkem příjmu minerálních látek. V případě nutnosti zvýšení příjmu některé z minerálních látek, například pro podporu funkce svalů, při křečích, slabosti a únavě, pro pevnost kostí nebo obnovu šlach a chrupavek, se doporučuje častější frekvence příjmu více malých dávek. S tím pomůže popíjení minerální vody se zvýšeným obsahem potřebných minerálů po celý den, klidně společně s vhodným suplementem.

Potřeby pitného režimu se mění podle intenzity aktivit, ale také podle ročního období. V létě je teplo, které nás pít nutí, oproti tomu v zimě se na pitný režim zapomíná, ačkoli se tréninkově běhají objemy a běžci tedy zůstávají v aktivitě déle. V zimě se pocitově méně potíme a pijeme raději teplé nápoje. Můžeme tak mít dojem, že organizmu dodáváme dost tekutin, ale některé z nápojů ve skutečnosti dehydratují. V případě častého pití kávy nebo pravého čaje (černého, zeleného i bílého) totiž dochází k vylučování zdraví prospěšných minerálů z těla a také k celkovému odvodnění – proto je vhodné pít ke kávě i čaji vodu s minerálními látkami, ideálně přírodní minerálky. Během jara a jarní běžecké sezóny, kdy se běhají náročnější silové tréninky, je potřeba udržovat zvýšený příjem vody i minerálních látek. To samé platí při sezóně podzimní.

Zjednodušeně by se k doporučenému příjmu tekutin podle výšky, váhy a věku mělo přidat ještě tolik tekutin, aby doplnily množství vypocené fyzickou aktivitou. Když se podíváme na objem a složení potu¹⁾, získáme jasnější představu o tom, kolik vody a kolik jakých minerálů při sportu vylučujeme a proč je lepší pít minerální vodu, případně iontové nápoje, než vodu kohoutkovou. Je totiž možné dehydratovat se i při doplňování dostatečného množství vody, pokud není doplňovaná spolu s minerálními látkami.

Patero pitného režimu pro běžce:

1. S vodou doplňuj také minerální látky, podle své potřeby si vyber vhodnou vodu. Mattoni, mezi běžci oblíbená, je díky vyváženému obsahu minerálů vhodná pro každodenní konzumaci v rámci pitného režimu všech dospělých i dětí, bez rizika zatížení organizmu.
2. Tekutiny s obsahem minerálních látek doplňuj také během tréninku, zejména v teplém počasí. Dehydratace hrozí i při pití dostatečného množství vody, pokud je chudá na minerální látky.
3. Při zvýšeném množství fyzické aktivity zvyš i příjem minerální vody. Více aktivity znamená více potu a více vyplavených minerálních látek.
4. Nezapomínej pít ani v zimě. Pocit, že se tolik nepotíš, třeba i díky funkčnímu oblečení, je jen zdánlivý, a může tak dojít snadněji k dehydrataci.
5. Voda pomáhá také lepší regeneraci a funkci svalů, proto je důležitý příjem tekutin nejen před nebo při tréninku, ale také po něm.

¹⁾ Ztráta tekutin může podle typu sportu a okolního prostředí dosahovat až dvou litrů (při extrémní, několik hodin trvající fyzické zátěži to ovšem může být i více, například 3–4 litry), přičemž 1 litr potu obsahuje průměrně: 1,5–3,5 g NaCI (sodík a chlór), 0,05–0,25 g Mg (hořčík – množství ve formě čistého prvku), 0,1–0,3 g K (draslík – množství čistého prvku), relativně malé množství vápníku a stopových prvků.

*   *   *

Minerální voda Mattoni se tvoří v hloubce od 125 do 230 metrů, kde zraje přibližně 60 let.
V první fázi zrodu sestupuje voda ze svahů Doupovských hor, Krušných hor a Karlovarské vrchoviny pod zem a mineralizuje se okolními horninami. V další fázi se na Oháreckém zlomu smísí
s oxidem uhličitým z Doupovských hor, který ji obohatí jemnou perlivostí.
Jako poslední se o vyvážené složení minerální vody Mattoni postarají minerály Karlovarského žulového masivu. Do skleněných lahví s etiketou s červeným orlem ji začal plnit
Heinrich Mattoni před více než 150 lety. Tehdy si ji oblíbil i samotný císař František Josef I.
a také rakouská císařovna Sissi. Její zdraví prospěšné účinky prokázal vyhlášený lázeňský lékař
Josef Löschner a další odborné autority 19. století. Díky Mattonimu se stala nejznámější
minerální vodou nejen na území Čech, ale po celé střední Evropě a dodnes patří
k nejoblíbenějším minerálním vodám.

Život v Česku je za pandemie horší. To si myslí polovina českých školáků. Během lockdownů jim nejvíce chybělo vídání se s kamarády. Na distanční výuku měly počítač či tablet téměř všechny děti, 19 % z nich však chybělo dostatečné připojení na internet. Řada dětí vyslovila přání, aby jim vláda dovolila chodit do školy bez roušek a respirátorů nebo používat komfortnější způsoby testování.

Česká pobočka UNICEF zveřejnila předposlední z plánovaných částí sociologické studie Mladé hlasy, kterou realizovala agentura STEM/MARK. Tento výjimečný projekt dotazováním dětí pravidelně zjišťuje jejich postoje, pocity a názory. Šetření proběhlo již v roce 2001, 2008, 2017 a částečně v roce 2020. Pro mnohé děti jsou Mladé hlasy vůbec první příležitostí vyjádřit svůj názor. Tato část výstupů se zaměřila na data související s pandemií covid-19 a dopady, které měla či má na děti.

V průběhu pandemie, kdy děti musely být většinu času doma, jim nejvíc chybělo vídání se s kamarády – tuto odpověď uvedla více než třetina dotázaných. Stýskalo se jim ale také po prezenční školní výuce, provozování koníčků, sportů, navštěvování akcí a chození ven. Sportování chybělo výrazně více chlapcům než dívkám. Nemožnost navštěvovat společenské a kulturní akce nejčastěji zmiňovali žáci z učilišť.

U otázky, jak vyhovující byla výuka z domova během pandemie, se děti rozdělily na dvě takřka shodné poloviny. Jedné učení se on-line vyhovovalo, druhé ne. Velmi spokojeno s tímto způsobem výuky bylo 13 % dětí, nejčastěji se jednalo o žáky z učilišť, nejméně se takto vyjadřovali žáci základních škol.

Měly děti pro výuku doma potřebné zázemí? „Nedostatek technologií pro většinu českých dětí problém nebyl, domácí prostředí ale u řady z nich není pro výuku optimální. Dětem chybělo hlavně ticho a zázemí pro soustředění, každá páté zmiňovalo také problémy s připojením k internetu,“ shrnuje výsledky šetření výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba. Zatímco podporu rodičů měly téměř všechny dotázané děti, přibližně čtvrtina z nich neměla klid a prostor pro sebe. Ještě výrazněji jim ale chybělo ticho – to nemělo při on-line výuce 29 % dětí. V nevhodném prostředí se musely nejčastěji učit děti z příjmově slabších domácností nebo se 3 a více sourozenci.

Jak děti vidí změny spojené s koronavirovou pandemií přes rok a půl poté, co začala? Více než polovina dětí si myslí, že je život v Česku nyní horší. Žádné změny nezaznamenala téměř čtvrtina z nich. Jedno z 10 dětí si myslí, že se nyní život v zemi zlepšil.

Problematiku pandemie covid-19 děti adresovaly často také v otázce, co by měla vláda pro Česko udělat. Řada dotázaných uvedla, že by chtěla chodit do školy bez roušek a respirátorů. Objevovaly se také odpovědi typu „zařídit, aby už nebyl covid“, „nedělat lockdown“ nebo „mít na všech školách testy ze slin“. Objevila se i přání, aby vláda už nezavírala školy.

UNICEF ve spolupráci s agenturou STEM/MARK provedl částečné šetření i v průběhu nouzového stavu v roce 2020. Tento průzkum poukázal na to, že atmosféra v rodině se podle dětí v lockdownu o něco zhoršila. Děti měly největší strach o své nejbližší, z nákazy a krizových opatření. Z výsledků vyplynulo, že žáci distanční výukou a učením tráví doma víc času, ale naučí se méně.

Ve světě v důsledku pandemie zůstává stále 635 milionů dětí bez možnosti chodit do školy. UNICEF dlouhodobě apeluje za to, aby zavírání škol bylo posledním z možných pandemických opatření. Loni v rámci globální kampaně za udržení dostupné výuky nainstaloval před sídlem OSN v New Yorku „Pandemickou třídu“ složenou ze 168 prázdných lavic. Každá z nich představovala milion dětí, které žijí v zemích, kde jsou dlouhodobě školy zavřené.

„Jen znovuotevření škol ale nestačí. Děti potřebují mnohem větší oporu, aby dohnaly ztráty způsobené lockdowny. V tom je třeba i větší angažovanost škol, které by měly efektivně podporovat duševní i fyzické zdraví dětí a jejich sociální rozvoj,“ popisuje Pavla Gomba. Mnoho dětí při distanční výuce ztratilo základní schopnosti čtení, psaní a počítání. Miliony studentů a žáků doma přišly o důležitou látku, kterou by získaly prezenčně ve třídě. Největší ztrátě čelí ty nejmenší nebo společností opomíjené děti. Objevuje se také stále více důkazů, že covid-19 a jeho následky způsobují u dětí větší míru deprese a úzkosti. Nejvíce rizikovou skupinou jsou dívky, adolescenti a děti žijící na venkově.

UNICEF vzdělávání podporuje i v krizových situacích či uprostřed katastrof válečných konfliktů. Zavádí mobilní školy, školní stany a alternativní způsoby výuky tam, kde školy kvůli nepříznivé situaci nemohou fungovat. Dlouhodobě se také zaměřuje na podporu digitální výuky a individuálního vzdělávání a zavádí komunitní třídy v oblastech bez škol.

Sběr dat pro studii proběhl v červenci, srpnu a září roku 2021. Výzkumu se celkem zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jednalo se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, s proporčním zastoupením krajů a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí. Šetření pro UNICEF realizovala agentura STEM/MARK.

Zveřejňování výsledků výzkumu probíhá postupně po tematických blocích – dostupná jsou data o dětech a štěstí, škole a kamarádech, rodině a společnosti. Poslední bude následovat všeobecná informovanost dětí. Závěry průzkumu budou poskytnuty státním i neziskovým institucím za účelem přijetí změn a opatření, které budou mít na situaci českých dětí pozitivní dopad.

Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.

Infografika k výzkumu je k dispozici zde.

Zdrojová data z kategorie „Pandemie“ jsou ke stažení zde.

___

UNICEF (Dětský fond OSN) pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. UNICEF je jediná organizace OSN, jejíž činnost je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. Na programy pomoci dětem jde 89,3 % všech získaných prostředků.

Proč je pití minerálů esenciální pro správný chod organizmu?

Dvě pětiny české populace si podle aktuálního průzkumu značky Mattoni¹⁾ správně myslí,
že voda je v celém organizmu, zatímco ostatní se domnívají, že ji obsahují jen určité části těla, zejména krev, svaly, vnitřní orgány nebo kůže. Lidské tělo je tvořeno vodou asi ze 60 %²⁾, přičemž respondenti v průzkumu tipovali 70 %. Jako hlavní smysl vody v organizmu pak nejčastěji uváděli, že voda je základním předpokladem života. Právě to je důvod, proč se musí pravidelně doplňovat, nejlépe spolu s minerálními látkami. Pro vodní hospodářství těla je tak ideální minerální voda s vyváženým množstvím minerálů, které obsahuje i lidské tělo.

Voda v organizmu obsahuje řadu rozpuštěných látek. K biologicky aktivním prvkům, které jsou nezbytné pro fungování vodního hospodářství těla, patří zejména minerální látky – ionty sodíku, draslíku, hořčíku nebo vápníku. Sodík je základním prvkem krevní plazmy, zatímco draslík a hořčík jsou součástí především nitrobuněčného prostředí. Rovnováha mezi vnitřním prostředím buňky, tekutinou v mezibuněčném prostoru a krevní plazmou je udržována složitými mechanizmy. Díky tomu může organizmus správně reagovat na zátěž, regulovat tělesnou teplotu, zprostředkovávat nervové vedení, umožňovat svalové kontrakce, zajišťovat tvorbu a obnovu skeletu, udržovat stálé hladiny glukózy v krvi. Tělo si ovšem minerální látky samo nevytvoří, je závislé výhradně na jejich příjmu ze stravy a pitného režimu.

„Pravidelný přísun minerálních látek je pro vodní hospodářství těla a správný chod organizmu naprosto esenciální. Pro tělo je výhodnější, pokud jsou minerály dodávány v dobře vstřebatelné podobě a v nižších koncentracích, tedy pozvolna, průběžně. Vysoké nárazové dávky nedokáže využít a přebytečné množství vyloučí. Minerální voda s vyváženým obsahem minerálních látek,
slabě až středně mineralizovaná, splňuje potřebná kritéria a je tedy pro nás vhodným zdrojem minerálních látek a samozřejmě i tekutin,“ doporučuje biochemička RNDr. Michaela Bebová.  

Voda se účastní veškerých biochemických procesů, kterých je opravdu požehnaně. Organizmus je na ní z tohoto důvodu závislý a velice špatně snáší už její mírný nedostatek. Díky vodě může efektivně probíhat trávení, dochází k odvádění odpadních látek z těla, reguluje se teplota těla i tlak. Z biochemického hlediska je voda velmi důležitou molekulou, která v těle i vzniká (tzv. oxidační voda). Děje se tak při jednom z nejdůležitějších procesů organizmu, při tzv. buněčném dýchání. Množství oxidační vody však není nijak velké, proto se tekutiny musí tělu dodávat pitným režimem. 

„Vodu obsahuje každá buňka v našem těle, můžeme tedy říci, že voda je všude, v celém organizmu. Její množství se liší jen napříč tkáněmi a samozřejmě trochu i podle typu buněk. Vodu v organizmu dělíme na dva základní typy – na intracelulární a extracelulární tekutinu, tj. podle toho, zda se nachází uvnitř, nebo vně buněk. Intracelulární tekutina tvoří u dospělých osob zhruba 2/3 množství, voda vně buněk 1/3. Extracelulární tekutina se dále dělí na tekutinu uloženou v cévách (plazma
a lymfa) a na tkáňový mok,“ doplňuje RNDr. Bebová.

Pro každodenní pití a správné fungování vodního hospodářství těla se velice hodí slabě nebo středně mineralizovaná přírodní voda s nízkým obsahem sodíku a vyváženým množstvím minerálů. Výhodný je obsah životně důležitých minerálních látek (draslík, hořčík, vápník) v dobře dostupné formě, které lidské tělo dokáže lehce vstřebat a využít. Právě tyto nepostradatelné minerály obsahuje Mattoni³⁾, a to v přirozeně vyváženém množství. Díky tomu je vhodná pro každodenní konzumaci v rámci pitného režimu dospělých i dětí, bez rizika zatížení organizmu minerálními látkami. Mattoni si proto můžeme dopřát, kdykoli na ni budeme mít chuť.

¹⁾ Průzkum iniciovaný společností Mattoni 1873 mapoval znalosti, názory a postoje široké veřejnosti
o vodním hospodářství lidského organizmu, jeho potřebě tekutin a také roli minerálních látek v pitném režimu. Zabýval se tím, co ví běžný spotřebitel o vodě ve svém těle a co si myslí o doplňování tekutin.
Sběr dat probíhal formou online dotazování prostřednictvím panelu respondentů Médea Research.
Průzkum proběhl v červnu 2021, zúčastnilo se ho 537 respondentů – vzorek byl vybrán kombinací náhodného a kvótního výběru a byl převážen tak, aby byl reprezentativní na online populaci ČR z hlediska pohlaví, věkových skupin (18+), vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.

²⁾ Procentuální zastoupení vody se liší, a to v závislosti na pohlaví, věku a také na množství tukové tkáně, která obsahuje minimum vody. Ženy mají vyšší podíl tukové tkáně a muži té svalové, která obsahuje vyšší podíl vody než tuk. Novorozenci a děti mají množství vody přirozeně nejvyšší (70–85 %), s postupujícím věkem se rezervoár vody v organizmu zmenšuje – senioři mají asi jen okolo 45 % vody v těle.

³⁾ Minerální voda Mattoni se tvoří v hloubce od 125 do 230 metrů, kde zraje přibližně 60 let. V první fázi zrodu sestupuje voda ze svahů Doupovských hor, Krušných hor a Karlovarské vrchoviny pod zem
a mineralizuje se okolními horninami. V další fázi se na Oháreckém zlomu smísí s mladým oxidem uhličitým z Doupovských hor, který ji obohatí jemnou perlivostí. Jako poslední se o vyvážené složení minerální vody Mattoni postarají minerály Karlovarského žulového masivu. Do skleněných lahví s etiketou s červeným orlem ji začal plnit Heinrich Mattoni před více než 150 lety. Tehdy si ji oblíbil i samotný císař František Josef I. a také rakouská císařovna Sissy. Její zdraví prospěšné účinky prokázal vyhlášený lázeňský lékař Josef Löschner a další odborné autority 19. století. Díky Mattonimu se stala nejznámější minerální vodou nejen na území Čech, ale po celé střední Evropě a dodnes patří k nejoblíbenějším minerálním vodám.

ZVLÁDNĚTE PŘEDVÁNOČNÍ SHON V POHODĚ

Vánoční svátky jsou za dveřmi a s nimi i jedno z nejoblíbenějších období roku. Ještě než zasedneme ke svátečnímu stolu s našimi nejbližšími, čeká nás spousta náročných úkolů. Nakoupit dárky, stromeček, ingredience pro slavnostní tabuli, napéct cukroví, udělat vánoční výzdobu, zorganizovat plán rodinných oslav i setkání s přáteli…a do toho běžné denní povinnosti, práce, péče o děti.

Abyste vše v klidu a pohodě zvládli, myslete i na sebe. Najděte si chvilku pro odpočinek
a relaxaci a nezapomínejte na vyváženou stravu. Skvělým společníkem v předvánočním shonu vám bude česká cereální tyčinka Fit Fruit od společnosti ÚSOVSKO FOOD Klopina. Hodit se bude vždy, když vám dojde energie i ve chvílích, kdy vůbec nestíháte a padáte hlady. Díky praktickému balení jí můžete mít snadno po ruce.

A v čem je výjimečná? Má nutričně vyvážené složení, které je v souladu s moderními výživovými trendy. Díky vysokému obsahu vlákniny skvěle zasytí a postará se také
o dobré zažívání. Obsahuje vitamíny, minerály a stopové prvky – to se hodí nejen v předvánočním období. A bonus navíc? Skvělá ovocná chuť, ukrytá mezi dvěma lehoučkými oplatkami.

O balíčky s mixem českých cereálních tyčinek Fit se hraje v naší předvánoční soutěži. Tak pojďte zkusit své štěstí… Nejprve ale musíte najít správnou odpověď na soutěžní otázku.

 SOUTĚŽNÍ OTÁZKA:

V jakých příchutích se vyrábí tyčinka Fit Fruit?

1. a) višeň, meruňka, limeta, lesní ovoce, brusinka
2. b) brusinka, jablko, hruška, meruňka, lesní ovoce
3. c) višeň, meruňka, jablko, banán, ořechy

Nápovědu a další informace naleznete na www.tycinkafit.cz

Vaše odpovědi s uvedením adresy zasílejte do 10.01.2021 na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Výhra:

Dárkový baliček MIX OBLÍBENÝCH ČESKÝCH TYČINEK FIT - získají 3 vylosovaní soutěžící, kteří odpoví správně na soutěžní otázku.

Postavit dům, zasadit strom a zplodit syna, to má pomyslně splnit každý muž, ale ruku na srdce, komu se to povede…. Mezi ty šťastné se může řadit i Jiří Šlégr, který si vše stihl splnit s krásnou a nejvíce sexy Miss, Lucií Šlégrovou.

Ale i u nich nebylo vše tak pohádkové a nešlo to vždy v pořadí, jaké by si představovali. Každopádně dnes mohou zatopit v krbu svého nového domu i se svým rok a půl starým synem Roníkem.

„Ano, vše šlo tak nějak ráz na ráz. A velmi rychle. Dům se nám podařilo z hrubé stavby dokončit a vybavit za tři čtvrtě roku. A jsme na něj náležitě pyšní. Jirka si ho sám nakreslil, vyprojektoval. A protože jsem tou dobou otěhotněla, úkol zněl jasně. Musí se stihnout postavit do porodu. Navíc chtěl Jirka, aby vše na domě bylo od českých firem. To asi bylo zpočátku nejtěžší. Sehnat dobré řemeslníky. Kdo právě staví nebo stavěl, ví, o čem mluvím,“ říká krásná Miss. Ale i to se nakonec stihlo a na domě je vidět, že ho dělaly zlaté české ručičky. „Přitom, když k nám přijde návštěva, nevěří, že to nejsou designové kousky z Itálie, ale od řemeslníků kousek od Mostu,“ dodává se smíchem Lucie.

Roníka jsme tedy z porodnice přinesli už do svého, dodává.

Dům, dítě, zasadit strom v přilehlé zahradě tedy už vybízí do třetice…

„Stromy máme dva. Významné stromy. Nejvýznamnější strom máme hned u okna, abychom na něj viděli každý den. V pomyslných kořenech je náš děda, táta Jirky, který odešel před pár lety. Byl to tchán snů, jak často říkám, a mám radost, že se aspoň dožil oznámení o mém těhotenství,“ dodává Lucie.

„Ten druhý strom dostal Jirka od kolegů z práce, aby jej po narození Roníka zasadil, což se pak také stalo, tak máme stromky dva. Zahradu budeme teprve dodělávat, přeci jen, teď s malým a dětmi na distanční výuce to úplně nešlo skloubit.“

A čím to, že je Lucie už zase jako proutek?

„Když máte nespavé miminko a do toho dvě děti, okolo kterých musíte také běhat, to pak kila mizí rychle,“ dodává se smíchem. „Navíc Roník ještě pořád nemá pohodové noci, tedy spíš my, pořádný spánek jsem od porodu ještě nezažila. Naštěstí mi Jirka hodně pomáhá. Po probdělé noci, kdy se Roník opakovaně budí a já ho uspávám, si bere syna ráno a já si tak mohu své dospat. Pak mám zase energii na vše, co den přinese.“

A jak si Lucie dobíjí baterky?

„Když můžu, dospávám. Miluji dlouhé procházky, občas si jdu zaběhat nebo si doma zacvičím jógu. Když mě pak vidí Roník, cvičí se mnou. Je to sranda, snaží se mě napodobovat, zvedám ho a on drží postoj,“ směje se.

Dítě modrookých rodičů nemusí být rovněž modrooké. Nejméně lidí na světě má oči šedé, raritou jsou i zelené. Hnědoocí lidé mohou mít rychlejší reakce než světloocí. To je jen hrstka zajímavostí souvisejících s barvou očí.

Barvu očí určuje duhovka. Zbarvení oka závisí na množství pigmentu právě v duhovce. Pokud ho obsahuje větší množství, jsou oči tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu méně. „Barevnost duhovky se pohybuje od šedé po tmavě hnědou. Barevnost očí je ovlivněna geneticky, roli zde hraje dědičnost.  Dnes už víme, že na vzniku barevnosti se podílí až 15 genů. Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako rodiče,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik  Gemini.

Barva duhovky je sice dána geneticky, nezůstává však stejná od narození až do stáří. Dokonce se může v průběhu život měnit. „Je běžné, že světlomodré oči novorozenců do prvních tří let života tmavnou, což je dáno tvorbou melaninu pod vlivem slunečního záření.  Někdy oko tmavne až do desátého roku nebo vzácně do dospělosti. Barva očí se může měnit i z důvodu hormonálních změn nebo nesprávného pigmentového vývoje duhovky,“ uvedla Darina Bujalková, lékařka pražské oční kliniky Gemini.

Nejrychleji se mění barva očí po narození. Jen málo miminkům zůstane barva očí taková, s jakou se narodí. „Barvu očí u miminka určuje množství pigmentu, tedy melaninu, a ten se začíná tvořit až po narození. Proto oči novorozenců světlé pleti jsou vždy světlé a postupně tmavnou až do barvy dané jejich genetickou výbavou. Jenom malé procento dětí si ponechá sytě modrou barvu očí, se kterými se narodily. Barva očí se většinou začíná měnit mezi šestým až devátým měsícem života. Miminka tmavé pleti se rodí s tmavýma očima,“ řekla Darina Bujalková.

A právě tmavookých lidí je na světě nejvíce. Dokonce podle historických záznamů byla původní barva duhovky člověka hnědá, modrá barva vznikla mutací později. „Nejčastější barvou očí je hnědá – tu má kolem 75 až 79 procent celosvětové populace. S pěti až sedmi procenty následují lidé s modrýma očima, zelenookých je kolem dvou procent a nejvzácnější barvou očí je šedá, kterou má jen jedno procento lidí,“ popsal Pavel Stodůlka.

Existuje mnoho studií o souvislosti barvy očí a výskytu nemocí. „V jedné ze studií byla zkoumána souvislost výskytu očního melanomu a UV záření i barevnosti očí, přičemž bylo zjištěno, že světloocí lidé byli ohroženější než hnědoocí. Tmavá pigmentace na jednu stranu pohlcuje více UV záření, což chrání před vznikem melanomu, ale na druhou stranu tím zvyšuje teplotu čočky, což může vést ke vzniku šedého zákalu. Také bylo zjištěno, že množství melaninu souvisí s rychlostí přenosu nervového signálu, a tím i s rychlejšími reakcemi hnědookých lidí,“ řekl Pavel Stodůlka.

Výrazná změna barvy může signalizovat řadu závažných onemocnění, která s okem nemusejí vůbec souviset. „Změna barvy oka u dospělého člověka může být varovným signálem onemocnění jak organismu, tak oka samotného. Například zánět, nádor, zelený zákal, krvácení do oka, cizí tělísko v oku mohou však být i příznakem jiných onemocnění a syndromů. Pokud se patrně změní barva oka, je vždy nutné oční vyšetření,“ doporučil Pavel Stodůlka.

Nepatrné změny barvy oka jsou v pořádku a mohou nastat i několikrát během dne. „Velikost zornice a barvu duhovky mohou nepatrně změnit určité situace nebo emoce, jako je hněv či strach. Pigmenty v duhovce se buď stlačují, nebo roztahují a tím se nepatrně mění i barva očí,“ vysvětlila Darina Bujalková.

Ke změnám barvy oka dochází i v souvislosti s věkem. „S přibývajícím věkem dochází ke změnám také v oku. Tkáň duhovky atrofuje, dochází ke ztrátě pimentu, cévy začínají být viditelnějšími, duhovka získává světlejší barvu. Proto mají lidé ve vyšším věku často oči světlejší, než jaké měli v mládí,“ uzavřel Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První klinika byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 a v současnosti provozuje klinika v České republice deset pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně, Novém Jičíně a Liberci. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky nebo implantaci presbyopické fakické čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Vyvíjí nové lasery pro oční chirurgii, jako např. CAPSULaser. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech, vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře a byl zvolen prezidentem AECOS – Americko–evropského kongresu oční chirurgie. V roce 2019 si Pavel Stodůlka na své konto připsal další dvě světová prvenství – jako první oční chirurg na světě provedl operaci šedého zákalu novým femtomatrixovým laserem, který jako jediný disponuje robotickým ramenem a zároveň je nejrychlejším na světě. Druhým prvenstvím byla operace, takzvaná rotace lentikuly, která sníží astigmatismus oka pacienta (nesprávné zakřivení rohovky). Pravidelně se umisťuje v žebříčku nejoblíbenějších lékařů v Rakousku, v roce 2021 byl zvolen již potřetí.