Společnost VMware, Inc. (NYSE: VMW), přední inovátor v oblasti podnikových řešení softwaru, oznámila jmenování Kita Colberta technologickým ředitelem společnosti VMware (CTO).

Colbert nastoupil do společnosti VMware v roce 2003 jako technický vedoucí pracovník, který stál za vytvořením, vývojem a dodáním funkcí vMotion a Storage vMotion ve VMware vSphere. Během svého působení ve společnosti VMware zastával řadu funkcí, například funkci technického ředitele pro cloudové služby, generálního manažera pro cloudově nativní řešení, technického ředitele divize End-User Computing a hlavního architekta VMware vRealize Operations Suite.

V rámci své nové pozice bude Colbert utvářet technickou vizi společnosti a transformaci na výzkum a vývoj zaměřený na cloud a předplatné. Jeho úkolem bude rozvoj úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a dohled nad týmy VMware Engineering Services a Design/UX a nad závazky společnosti v oblasti ESG.

„S velkým potěšením vítáme Kita na pozici technologického ředitele společnosti VMware. Kitovo nadšení, prokázané technologické znalosti a vynikající vůdčí schopnosti budou hnacím motorem našich inovací a budou mít zásadní význam v oblasti výzkumu a vývoje,“ řekl Raghu Raghuram, generální ředitel společnosti VMware.

O společnosti VMware

Software společnosti VMware je základem komplexní globální digitální infrastruktury. Její nabídka zahrnuje řešení pro cloud, modernizaci aplikací, sítě, bezpečnost a digitální pracovní prostředí, která pomáhají zákazníkům poskytovat libovolné aplikace v libovolném cloudu pro libovolná zařízení. Společnost VMware sídlí v Palo Alto v Kalifornii a jejím dlouhodobým cílem je přinášet přelomové technologické inovace a pozitivně ovlivňovat svět. Další informace naleznete na stránkách https://www.vmware.com/company.html.

Pamětní eurobankovka s motivem Jiřiny Bohdalové, kterou měli návštěvníci veletrhu Sběratel možnost zakoupit si ve dnech 10. – 11. září, byla podle očekávání vyprodána v rámci jednoho dne. Sběratelé nenechali nic náhodě a limitovanou edici čítající 5 000 kusů vykoupili za několik hodin.

Zájem o vysoce ceněnou bankovku s českou hereckou legendou očekávali pořadatelé již před začátkem veletrhu enormní. Po Karlu Gottovi, který se své podobizny dočkal na pamětní eurobankovce s nulovou nominální hodnotu před dvěma roky, to byla právě Jiřina Bohdalová, která na nový sběratelský trend navázala. V květnu letošního roku se tak devadesátiletá herečka zařadila do sbírky vydání českých panovníků Karla IV. a Václava IV., kosmonautů Vladimíra Remka a Oldřicha Pelčáka. Všechny bankovky mají nulovou nominální hodnotu.

Vydání s Jiřinou Bohdalovou byla k zakoupení pro každého návštěvníka pouze v počtu dvou kusů za symbolických 80 CZK. Sběratelská hodnota je ovšem mnohem vyšší. Ještě v ten samý den, kdy veletrh teprve otevřel pro veřejnost své brány, se bankovka objevila na aukčních internetových portálech k mání za tisícikorunové částky. „Lidé vzali veletrh Sběratel doslova útokem. Jen na samotnou bankovku jsme zaznamenali během pátku více než tisíc návštěvníků. Někteří z nich, jak máme ověřeno, čekali před branami výstaviště v Letňanech již pět dní před začátkem akce speciálně proto, aby zmíněnou bankovku získali“ – říká Vladislav Klajban, držitel licence Euro Souvenir bankovek pro ČR.

Bankovky Jiřiny Bohdalové s fialovým vodotiskem vydané v omezeném počtu pěti tisíc kusů tvoří první a zároveň poslední limitovanou sérii u nás či ve světě, jejich hodnota tak každý rokem značně poroste. Bankovky s pořadovými čísly 1-200 byly společně s podepsanou knihou Jiřiny Bohdalové věnovány jejím přátelům, přičemž bankovku s pořadovým číslem 1 obdržel prezident České republiky, Miloš Zeman.

Veletrh Sběratel PVA Expo je největším sběratelským veletrhem ve střední Evropě. K dispozici zde letos byly oblíbené služby bezplatného oceňování sbírek, které na veletrhu nabízel Svaz českých filatelistů, Česká numismatická společnost, Puncovní úřad, Muzeum cenných papírů, Klub sběratelů kuriozit, Klub sběratelů telefonních karet nebo znalec v oblasti mineralogie Karel Mařík.

Prodejní rekordy padaly v létě prakticky po celé střední Evropě. Skupina AURES Holdings prodala jen za prázdniny přes 17 000 ojetých vozů

Za poslední měsíc zmizelo z inzertních serverů ve střední Evropě téměř 32 500 ojetých vozů. Ve srovnání se srpnem loňského roku jde o pokles nabídky o téměř 62 500 aut. Výrazná poptávka a stále silnější tlaky na snižování emisí pochopitelně ženou ceny ojetých aut vzhůru. Střední hodnota ceny v České republice tak za poslední rok vzrostla o 20 000 korun, od předcovidového roku 2019 dokonce o 26 000. Vyplývá to z pravidelné analýzy trhu ojetých vozů, kterou pravidelně provádí společnost AURES Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA AUTO a Mototechna.

„Největší propad v nabídce je patrný v Maďarsku, kde se nabídka v srpnu v předcovidovém roce 2019 pohybovala na úrovni 70 000 ojetin a dnes jich je méně než 49 000, což je o skoro 30 % méně. V Polsku je pokles nabídky pětadvacetiprocentní, na Slovensku se jedná o 17,5%. Česká republika je na tom nejlépe. Propad nabídky v srpnu oproti roku 2019 je přibližně patnáctiprocentní a nabídka se pohybuje okolo 90 000 ojetých vozů,“ uvedla Karolína Topolová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva skupiny AURES Holdings, provozovatele sítí autocenter AAA AUTO. „Takovou letní sezónu, která by se alespoň trochu blížila letošním prodejům, v naší téměř třicetileté historii nepamatujeme. Je vidět, že zákazníci mají chuť obměňovat svůj vozový park a možná mají i obavy z blížící se elektrické budoucnosti,“ doplnila Topolová.

Meziročně vzrostla střední hodnota ceny ve všech zemích Visegrádské čtyřky. Největší cenový nárůst je patrný v Maďarsku, kde střední hodnota ceny vzrostla v přepočtu o 22 556 korun. Následuje Česko s dvacetitisícovým nárůstem a Slovensko s 3 198 korun. Nejmenší rozdíl je v Polsku, kde to je pouhých 886 korun, ale auta jsou tu ještě starší a ojetější než jinde.

Tomas Chamorro-Premuzic, Chief Talent Scientist, ManpowerGroup

Sociální sítě mají i svou odvrácenou stranu. Data, která sdílíme na sociálních sítích, se stávají čím dál větší komoditou. Díky nim na nás například cílí reklamy, které nás nutí nakupovat věci, které kolikrát ani nepotřebujeme. Mohli bychom tato data využít pro získání smysluplné práce?

Tomas Chamorro-Premuzic, Chief Talent Scientist, ManpowerGroup, autor studie

Foto: ManpowerGroup

Talentovaní lidé jako konkurenční výhoda

Talent, schopnost zvládat určitou činnost lépe než průměrně disponovaní lidé, je již po staletí vyhledávanou komoditou. V moderní době zaujímá talent hlavní místo ve firemních strategiích, a to i díky slavnému konceptu Válka o talenty společnosti McKinsey, který předpokládal, že hlavní konkurenční výhoda organizací bude spočívat v jejich schopnosti najít, rozvíjet a udržet si talentované lidi.

V poslední době se toho ve světě událo hodně: internetová horečka konce 90. let, 11. září, globální finanční krize, raketový vzestup technologií, umělá inteligence a samozřejmě současná globální pandemie. Na jedné straně se objevují neustálá naříkání firem nad neschopností najít ty správné talenty, na druhé straně je příliš mnoho talentovaných lidí, kteří si stěžují na nesmyslnou nebo neinspirativní práci.

Zdá se, že s výjimkou profesionálního sportu není trh s talenty efektivní, a mezi nabídkou a poptávkou po talentech existuje až patologický nesoulad. Připodobnění můžeme najít v tom, jako kdyby byla většina lidí single, nebo by jejich partnerský vztah byl nenaplněný (což koneckonců není příliš vzdáleno realitě).

Naše data jako talent bitcoiny

Propast mezi nabídkou a poptávkou mohou překlenout inovace, ale k tomu bude možná třeba nově definovat nebo přemyslet, co znamená talent. Překvapivě naše dosavadní vnímání talentu nereflektuje současnou dobu. Pokud dokončené univerzitní studium nepřináší znalosti relevantní pro práci, pokud tvrdé dovednosti rychle zastarávají, a to, co umíme, je méně důležité než to, co se můžeme naučit, pak organizace často hledají talenty na nesprávných místech. Tím ztrácí zájem vytvářet rozmanité a inkluzivní pracovní prostředí. Pokud je pro vás při hledání talentů stále důležitý životopis, který je postaven na vysokoškolském vzdělání, nebo minulé praxi, je pak těžké vyhnout se tomu, abyste stále dokola nenajímali stejný typ lidí. Více než rozmanitost pak rozhoduje kulturní vhodnost kandidátů.

Sociální sítě se jeví jako slibná alternativa pro hledání talentů. Naše data se chovají jako talent bitcoiny. Aktivita na sociálních sítích odhaluje velké množství informací o našich charakterových vlastnostech, což je přesně to, co zaměstnavatelé potřebují znát (a někdy také to, co chtějí znát), než se rozhodnou nás zaměstnat.

Foto: Shutterstock

Co zajímavého přinesly nezávislé vědecké studie o sociálních sítích:

Facebook

Jak ukázalo nešťastné fiasko společnosti Cambridge Analytica, naše údaje na Facebooku předpovídají nejen spotřebitelské preference, ale také naše osobnostní rysy, které jsou již dlouho spojovány s různými profesními preferencemi a pracovními kompetencemi. Prostřednictvím veřejně dostupných údajů o vědomé sebeprezentaci lidí (např. členství ve skupinách, mediální obsah a příspěvky, které se nám líbí), mohou algoritmy odhadnout inteligenci člověka, jeho zvídavost a extroverzi, které jsou trvale spojeny s pracovními výsledky, a jsou také základem mnoha definic talentu. Ve skutečnosti totiž bývá jako talent chápán člověk, který je tou správnou osobností na tom správném místě.

Twitter

Nestrukturovaná data jako je text, jsou pevně spojena s charakterem člověka. Ukázalo se, že technické zpracování přirozeného jazyka (Natural Language Processing) je spolehlivá forma umělé inteligence, která dokáže převést komunikační styl lidí do prediktivního modelu jejich osobnosti. Slova, která používáte, a frekvence, s jakou je používáte, nám mohou napovědět, zda jste klidní nebo emotivní, cílevědomí nebo uvolnění, důvěřiví nebo skeptičtí, pozitivní nebo negativní atd. Mimochodem, tato osobnostní data nepředpovídají nejen talent pro běžné pracovní pozice, ale také vaše vůdčí schopnosti.

Instagram, YouTube a TikTok

Videa, která lidé nahrávají na sociální sítě, ukazují mnohé o jejich verbální a neverbální komunikaci, včetně fyzických vlastností, jejich hlasu a výrazu obličeje. Tyto údaje mohou být spojeny s osobnostními rysy jako je emoční inteligence, empatie a sociabilita. Jistě, algoritmy zdaleka nejsou dokonalé, ale s dostatečným množstvím dat jsou schopny překonat člověka ve vnímání emocí, zejména při analýze cizích lidí.

Spotify a další chytrá data

Poslech hudby, vaše celková aktivita na telefonu, používání aplikací, denní a noční aktivita, to vše také odhaluje základní oblasti vašeho talentu, například zda jste sebevědomí, optimističtí, máte tendenci riskovat a zda jste pracovití. Studie „Just the Way You Are“ („Takový, jaký jsi“) zkoumala 17,6 milionu skladeb na Spotify a správně z nich odvodila osobnost, náladu a chování posluchačů. Ačkoli tyto výstupy zatím nejsou používány k určení vhodnosti lidí pro práci, můžete si lehce představit budoucnost, ve které bude více lidí předstírat, že poslouchají klasickou hudbu nebo jazz (a vymažou Justina Biebera ze svého playlistu), aby si vylepšili svůj osobní talent bitcoin.

Budoucnost hodnocení na základě chování na sociálních sítích

Existují zjevné etické obavy (a někdy i právní restrikce), které omezují používání sociálních sítí při najímání zaměstnanců a vyhledávání talentů. To naštěstí přimělo organizace, aby nepoužívaly umělou inteligenci pro analýzu feedů sociálních sítí kandidátů s cílem odvodit jejich talent nebo potenciál.

Myslím, že existuje řešení. Stačilo by kandidáty vhodně informovat, vyzvat je ke spolupráci a nechat je uvést na svých sítích, co chtějí. To by umožnilo algoritmům převést jejich data na talent bitcoiny a oni by se mohli svobodně rozhodnout, zda si tyto informace ponechají v soukromí nebo s nimi budou obchodovat jako s bitcoin měnou s potenciálními zaměstnavateli a náboráři. Možná by pak lidé více sdíleli nepravdivé informace, zakládali si falešné účty a snažili se na svých sítích vyvolat jiný, pokřivený dojem. V současném online světě ale také nejsou sami sebou. Všichni dbáme na svou digitální pověst a chceme se zalíbit ostatním, nebo na ně jinak zapůsobit.

Data, která sdílíme na sociálních sítích, se stávají čím dál větší komoditou. Díky nim na nás cílí reklamy, které nás nutí nakupovat věci, které nepotřebujeme. Mohla by se raději sdílená data využít pro získání smysluplné práce?

Je důležité si říci, že využívání sociálních sítí pro vyhledávání talentů je dnes zcela běžné, a to bez jakéhokoli zásahu umělé inteligence. Personalisté a náboráři si často nejprve vygooglují kandidáta, aby si prohlédli nejen dovednosti a pracovní zkušenosti, které uvádí na LinkedIn, ale také fotografie, které sdílí na Instagramu, skupiny, které se mu líbí na Facebooku, a věci, které tweetuje.

Tyto informace bývají často veřejné (záleží na uživateli), ale je nepravděpodobné, že by si kandidáti plně uvědomovali, jaké signály vysílají směrem k personalistům a možné kariérní důsledky. Pravděpodobnost, že náboráři jsou schopni takto rozpoznávat talent kandidátů, věnovat pozornost správným údajům a ignorovat informace, které by měli ignorovat (např. pohlaví, věk, atraktivita a rasa), je také velmi malá. První dojem je silně ovlivněn stereotypy a předsudky a žádné školení o nevědomé předpojatosti nedokáže náboráře přimět k tomu, aby zapomněli, že kandidát je žena, je starý, jiné rasy nebo etnika nebo že je neatraktivní.

Vzhledem k tomu, že současné náborové postupy mají daleko k objektivitě a tradiční hodnocení talentů nejsou ani nezaujatá, ani velmi přesná, nebude trvat dlouho a algoritmy a sociální sítě budou konkurovat tradičním hodnocením talentů jak z hlediska důvěry, tak z hlediska vnímané hodnoty. Stejně jako může být jednoho dne bitcoin důvěryhodnější než národní měny.

ManpowerGroup v České republice

V České republice se ManpowerGroup každý měsíc stará o personální a mzdovou agendu pro téměř 12 000 zaměstnanců, které vyhledal a kteří pracují u jeho klientů. V roce 2020, díky své síti 35 poboček, ManpowerGroup našel pro 1200 klientů 24 000 nových zaměstnanců.

Více informací o společnosti ManpowerGroup naleznete na www.manpowergroup.cz

Mladí lidé jsou jedni z těch, které pandemie COVID-19 zasáhla nejvíce

Podle průzkumu společnosti STEM epidemie v České republice závažným způsobem ovlivnila život více než polovině mladých, nejvíce zasaženou skupinou ze všech byli lidé ve věku 18-29 let. Když se podíváme na parametr nezaměstnanosti, tak v březnu 2021 činila míra nezaměstnanosti v EU 7,3 %, ale míra nezaměstnanosti mladých lidí byla dvakrát vyšší, dokonce dosáhla 17,1 %. Lidé mladší 25 let jsou také nadměrně zastoupeni v odvětvích nejvíce postižených COVID-19 a často na ně dopadají pochyby zaměstnavatelů, zda přijímat nové (mladé) lidi v nejistém období.

Pandemická krize se stala katalyzátorem změn na trhu práce směrem k nové budoucnosti, která by pro všechny mohla být flexibilnější, více diverzitní a více orientovaná na well-being. Ještě před 18 měsíci jsme si například nedokázali představit, jak dobře může fungovat vzdálená práce. A dnes? Vyzkoušeli jsme si, že digitalizace umožňuje lidem bez problémů pracovat i vzdáleně.

Lenka Vokáčová, Relationship Manager

Klíče k nové budoucnosti světa práce

Právě digitalizace, ruku v ruce s měkkými dovednostmi, jsou klíčem k nové budoucnosti světa práce. A v nové budoucnosti budeme potřebovat novou generaci leaderů. Dnešní mladí lidé jsou technicky zdatnější a odolnější než předchozí generace. Upřímně řečeno, již nyní mají mnoho dovedností, o kterých víme, že je zaměstnavatelé u kandidátů hledají. Nedávný průzkum společnosti ManpowerGroup Nedostatek talentů ukázal, že pro zaměstnavatele je u uchazečů o zaměstnání nejobtížnější najít dovednosti jako jsou odolnost vůči stresu, přizpůsobivost, spolupráce, týmová práce, kritické a analytické myšlení. Když k tomu přidáme další požadované vlastnosti, kreativitu a řešení problémů, jsou mladí lidé zaměstnavatelům jako šití na míru.

Dnešní mladá generace vyniká houževnatostí, přizpůsobováním se změnám a vymýšlením nových, originálních řešení. Ačkoli jsou mladí lidé jedni z těch, kteří byli pandemií zasaženi nejvíce, mají velký potenciál pro to, aby velmi rychle zvládli překonat náročné období a do budoucna pomohli celé společnosti. Musíme jim v tom však pomoci

Podpora mladých lidí v obtížných podmínkách současného světa práce

Je zodpovědností organizací a zaměstnavatelů, aby právě teď, v období největších výzev a změn, podpořili mladou generaci, která musí čelit obtížným podmínkám současného světa práce. Je potřeba, abychom podporovali organizace, které dlouhodobě a s prokazatelnými výsledky pracují s mladými lidmi a pomáhají jim rozvíjet kompetence budoucnosti. Proto v ManpowerGroup v České republice spolupracujeme se dvěma globálními organizacemi, které působí v oblasti neformálního vzdělávání a které připravují mladé lidi do světa práce, rozvíjejí jejich dovednosti a podnikavost.

Případovou studii o mentoringu mladých lidí v DofE, Mezinárodní ceně vévody z Edinburghu, jsme nedávno společně s Moneta Money Bank představili na tiskové konferenci ManpowerGroup. S našimi mentory, firemními dobrovolníky, provázíme mladé lidi programem a společně usilujeme o komplexní restart mladé generace. Organizace JA Czech, Junior Achievement, se zaměřuje zejména na rozvoj podnikavosti, finanční gramotnosti a obchodních dovedností studentů. V právě uplynulém školním roce prošlo programy JA jen v České republice přes 75 000 studentů. Roční vzdělávací program přináší mladým lidem zkušenost z reálného podnikání, učí je, jak podnikatelský nápad převést od konceptu k realitě.

„Mladí lidé jsou inovátoři. Jsou to tvůrci změn, proto bychom je měli učit rozvíjet a využít své nápady. Vzdělávací programy, které v téměř nezměněné podobě fungují navzdory uzavření škol, umožňují mladým lidem, aby prostřednictvím praktického učení byli mnohem lépe připraveni na dospělost a reálnou práci. Vzdělávání obecně má odpovědnost zajistit rozvoj kreativity mladých lidí, protože prostřednictvím myšlenek se rodí nové projekty a prostřednictvím podnikání se vytváří bohatství pro komunitu a zemi. Tím mohou vzdělávací programy současný školský systém velmi obohatit,“ uvádí Martin Smrž, ředitel nevládní vzdělávací organizace JA Czech, která se zaměřuje na rozvoj podnikavosti na českých školách.

Evropské ocenění Ready for Work společnosti ManpowerGroup pro JA Studentskou firmu

Na konci června 2021 odstartoval největší evropský virtuální veletrh studentských firem COYC / Gen-E, kde mají ti nejlepší studenti z celé Evropy možnost prezentovat své kreativní podnikatelské nápady široké veřejnosti a vyhrát některou z prestižních cen (titul Studentská firma roku, Start-up roku) nebo získat ocenění Ready for Work společnosti ManpowerGroup. Českou republiku zde reprezentuje vítěz národního finále, ostravská studentská firma PEAK. Studenti vytvořili aplikaci SpeakUP, která zefektivňuje učení angličtiny prostřednictvím sledování filmů.

„V programu JA Studentská firma pozná každoročně čtyři až pět tisíc studentů v ČR, co obnáší založení a vedení reálné firmy. S pomocí mentorů z praxe se naučí, jak své představy efektivně naplňovat a vyzkouší si byznys ještě v době, kdy ‚o nic nejde‘. Po škole se do vlastního podnikání pustí až pětina absolventů programu. Nabyté zkušenosti studenti využívají ve svých životopisech a na pracovních pohovorech – na konkrétních příkladech v programu mohou poukázat, jaké zdolali překážky ve spolupráci, komunikaci, jak jsou flexibilní a umí hledat řešení problému. Bez těchto reálných zážitků bývají studenti ve svých pracovních začátcích obecně velmi nejistí,“ doplňuje Martin Smrž.

Všichni máme příležitost změnit budoucnost práce k lepšímu

Od práce mladí lidé očekávají především to, že jim bude dávat smysl. Mají silný cit pro ekologii a chtějí být prospěšní společnosti. Pokud si jako leadeři uvědomíme svou společenskou odpovědnost, budeme investovat do programů, které prokazatelně zvyšují dovednosti mladých lidí, a oceníme jejich houževnatost a vytrvalost, pomůžeme vybudovat novou generaci odolných leaderů budoucnosti.

Autor: Lenka Vokáčová, Relationship Manager

ManpowerGroup v České republice

V České republice se ManpowerGroup každý měsíc stará o personální a mzdovou agendu pro téměř 12 000 zaměstnanců, které vyhledal a kteří pracují u jeho klientů. V roce 2020, díky své síti 35 poboček, ManpowerGroup našel pro 1200 klientů 24 000 nových zaměstnanců.

Více informací o společnosti ManpowerGroup naleznete na www.manpowergroup.cz

Poradenská skupina Grant Thornton spustila na začátku června ve spolupráci s Prahou 11 portál www.czcovid.cz pro bezplatnou pomoc podnikatelům. Ti zde získají informace o aktuálních programech, které vznikly v souvislosti s pandemií koronaviru, podmínky k podání žádostí i návod k jejich vyplnění. V případě nejasností mohou pokládat i dotazy, na které odpoví experti Grant Thornton. Projekt navazuje na dříve fungující osobní poradenská centra a díky online podobě mohou portál využívat podnikatelé nejen z Prahy 11. Přestože je portál primárně určen pro firmy a živnostníky, jsou zde informace i pro nepodnikatelské subjekty.

„Cílem portálu je usnadnění přístupu k informacím o finančních kompenzacích spojených s omezeními z důvodu pandemie Covid-19. Víme, že s řadou podpůrných programů mají podnikatelé a živnostníci komplikace. Například nyní se na nás řada z nich obrací v souvislosti s programem Nepokryté náklady, který se uzavírá již v polovině července,“ říká Jiří Köhler z poradenské skupiny Grant Thornton Česká republika. „Portál pravidelně doplňujeme, podnikatelé se tak nemusí bát, že by informace zde uvedené nebyly aktuální,“ dodává.

„Poradenské centrum pro podnikatele a živnostníky jsme zřídili na našem Jižním Městě již v minulém roce. S ohledem na jeho úspěšnost a vytížení jsme se rozhodli pro něco obdobného i nyní, a to opět ve spolupráci s renomovanou společností Grant Thornton,“ říká místostarosta Prahy 11 pro majetek, investice a podporu podnikání Ondřej Prokop.

Portál na adrese www.czcovid.cz nabízí detailní přehled všech aktivních programů na podporu podnikatelů i fyzických osob. U každého z programů se zájemce přehledně dozví informace o důležitých termínech, podmínkách, potřebných dokladech a získá zde i veškeré žádosti a návody na jejich vyplnění a podání. Vždy zde je i rozcestník na další důležité informační zdroje.

Práci z domova si v posledním roce kvůli pandemii zkusila třetina Čechů. Mnohé domácnosti kvůli tomu musely měnit uspořádání svého bytu, dokupovat nábytek, nebo zvýšit kapacitu připojení k internetu.

Poslední rok umožnil mnoha lidem vyzkoušet si, jaké to je vykonávat své zaměstnání v domácím prostředí. Každý sedmý Čech (14 %) strávil v režimu home office všechen pracovní čas nebo jeho většinu. Dalších 8 % pracovalo z domova přibližně polovinu pracovní doby a každý desátý (9 %) menší část pracovní doby. Vyplývá to z průzkumu, který si Raiffeisen stavební spořitelna nechala zpracovat u společnosti NMS Market Research.

„Ačkoliv se často o home office hovoří jako o benefitu, náš průzkum ukázal, že více než polovině lidí (54 %) tento způsob práce nevyhovuje. Příčinou může být i fakt, že jen málokterá domácnost je na ni dostatečně vybavená, ať už technicky či odpovídajícím nábytkem,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.

Více než čtvrtina dotázaných, kterých se home office týká, musela také čelit nedostatku pracovního prostoru a místností. Většinou (45 %) se ale spokojila s provizoriem a situaci nijak neřešila. Třetina lidí (32 %) se pak pustila do změny uspořádání bytu. Dalším častým problémem byla nedostatečná kapacita připojení k internetu nebo nedostatek počítačového vybavení.

„Mnohé domácnosti si během pandemie uvědomily, zejména pokud měly navíc děti na distanční výuce, že by se potřebovaly přestěhovat do většího nebo zrekonstruovat stávající bydlení. S tím vším mohou lidem pomoct stavební spořitelny, které poskytují výhodné úvěry jak na pořízení nemovitosti, tak na rekonstrukce a modernizace," uzavírá Lenka Molnárová.

Kolik pracovního času strávíte v těchto dnech na home office?

 Do jaké míry Vám práce na home office vyhovuje?

 Připravenost domácnosti na home office

Jak jste řešili ve Vaší domácnosti nedostatek místností?

Zdroj dat: NMS Market Research, vzorek 1 000 respondentů, realizace únor 2021.
 života, majetku, rodiny i zabezpečení na stáří.

Společnost ManpowerGroup zveřejnila výsledky průzkumu Nedostatek zaměstnanců s potřebným profilem 2021, který zkoumá, jak je pro zaměstnavatele náročné obsadit svá volná pracovní místa, které profese obsazuje s největšími obtížemi a jaké měkké dovednosti nejvíce u svých zaměstnanců očekávají.

„Historická zkušenost ukazuje, že po překonání krize chtějí lidé změnu, hledají nové příležitosti růstu, snaží se nově nastavit pracovní a osobní život, chtějí dostatečně vysokou mzdu a mění své priority. Je důležité zaměřit se na retenci zaměstnanců, protože nábor nového zaměstnance je o 25 % nákladnější než udržení si stávajících pracovníků,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Nedostatek talentů v České republice je na rekordní úrovni

65 % českých zaměstnavatelů uvádí, že mají potíže s náborem nových zaměstnanců. Pouze 25 % jich hlásí, že s obsazením volných pracovních pozic nemají problémy a 10 % si není jisté. Jedná se o největší podíl od roku 2009, kdy ManpowerGroup začal měřit nedostatek lidí s potřebným profilem u zaměstnavatelů. Nejvíce se s nedostatkem talentů potýkají středně velcí zaměstnavatelé (50-250 zaměstnanců) - 73 % jich hlásí, že nemohou dlouhodobě najít dostatek vhodných uchazečů, u velkých firem (nad 250 zaměstnanců) to je 65 %. U malých podniků (10 až 49 zaměstnanců) se s nedostatkem talentů setkává 57 %, zatímco firmy s méně než 10 zaměstnanci je to 63 %.

Mezinárodní srovnání

Globální průměr dosahuje rekordní úrovně za celou historii průzkumu od roku 2006 – 69 % firem se potýká s nedostatkem talentů, což je dáno zejména technologickou revolucí a měnící se strukturou pozic a novými potřebami dovedností na všech úrovních. Největší potíže mají evropští zaměstnavatelé. Největší nedostatek pracovníků s potřebnými dovednostmi je ve Francii (88 %), Rumunsku (86 %), Švýcarsku (83 %), Belgii (83 %) a Turecku (83 %). Nejmenší nedostatek talentů zaznamenala Čína (28 %), USA (32 %), Indie (43 %) a Jihoafrická republika (46 %).

Pracovní pozice, které je nejobtížnější obsadit

Nejhůře obsaditelné profily zaměstnanců byly rozděleny do osmi základních skupin a jsou seřazeny podle podílu firem, které uvádí problémy s obsazením těchto pozic:

• Doprava a logistika (36 %)
• Výroba (31 %)
• IT (9 %)
• Prodej a marketing (8 %)
• Administrativní podpora (6 %)
• Styk se zákazníky (5 %)
• HR (2 %)
• Ostatní (7 %)

Na trhu je především nedostatek lidí s technickým vzděláním všech úrovní. Mezi nejhůře obsaditelnými pozicemi jsou jak vysoce kvalifikovaní inženýři, IT specialisté a lékaři, tak i certifikovaní specialisté, jako svářeči, technici, mechanici, řidiči nebo účetní. Podle Jaroslavy Rezlerové „se bude v budoucnu stále méně vyžadovat ukončené vysokoškolské vzdělání a důraz se bude přesouvat na specifickou kvalifikaci a certifikaci. Středně odborné pracovní pozice tohoto typu představují 40 % všech pracovních míst v rámci zemí OECD a poptávka po nich nadále roste. V digitální době si zaměstnání nebude vždy žádat vysokoškolský titul, ale bude výrazně záviset na neustálém rozvoji dovedností. I nejtradičnější pracovní pozice se mění spolu s novými technologiemi.“

Stávajícím trendem na trhu práce je rostoucí nedostatek vhodných pracovníků i na nekvalifikovaná pracovní místa, jako jsou například montážní dělníci, skladníci nebo opět po pandemii personál v ubytování a stravování. „Nedostatek vhodných talentů snižuje schopnost firem vyhovět zákazníkům, musí prodlužovat dodací lhůty jejich zboží a služeb a zároveň se snižuje jejich produktivita a konkurenceschopnost,“ říká Jaroslava Rezlerová.

Rostoucí význam měkkých dovedností ​

Podle Jaroslavy Rezlerové „došlo v roce 2020 k největší proměně trhu práce a nejzásadnější změně požadovaných dovedností od druhé světové války. Poptávku po některých dovednostech ovlivnila pandemie pouze dočasně, ale většinu dlouhodobých strukturálních změn spíše urychlila, jako je klesající zájem lidí o práci ve výrobě, rychlost zavádění robotizace a softwarové automatizace a nutnost rychle rekvalifikace velkého počtu zaměstnanců. To vše ještě zvýšilo důraz firem na měkké dovednosti zaměstnanců.“ V době rychlých změn a velké nejistoty organizacím podle našeho průzkumu nejčastěji chybí u zaměstnanců tyto dovednosti:

• Odpovědnost, spolehlivost a disciplína (48 %)
• Odolnost, schopnost zvládat stres a přizpůsobivost (26 %)
• Iniciativnost (23 %)
• Logické myšlení a schopnost řešit problémy (23 %)
• Učenlivost a zvídavost (22 %)
• Spolupráce a týmová práce (22 %)
• Kritické a analytické myšlení (20 %)
• Kreativita a originalita (19 %)
• Leadership a sociální vliv (18 %)

Příležitost pro novou a lepší realitu: co by měli mít zaměstnavatelé na paměti

„V současném technologickém světě se požadované dovednosti zaměstnanců mění rychleji než kdy dříve. Zaměstnavatelé musí lépe přizpůsobit své požadavky nabídce, ale musí rovněž lépe naplňovat potřeby a očekávání pracovníků, kteří jsou stále žádanější. V konkurenci všech ostatních zaměstnavatelů musí přitáhnout, zaujmout, udržet a rozvíjet si ty nejlepší talenty. Z výzkumu vyplývá, že přístup zaměstnavatelů musí být zaměřený prioritně na zaměstnance, že je třeba vytvořit takový svět práce, který povede jak k dosahování cílů organizací, tak bude vyhovovat i zaměstnancům. Lidé a firmy potřebují silné vedení, transparentní a pravidelnou komunikaci, kulturu, která umožňuje kombinovat práci na dálku a na pracovišti, a podporovat osobní pocit pohody a spokojenosti. Využijme této příležitosti k návratu do práce budoucnosti a k vytvoření nových příležitostí pro většinu, nikoli jen pro menšinu,“ říká Jaroslava Rezlerová.

Více informací o tom, jak vám ManpowerGroup může pomoci uspět, najdete na www.manpowergroup.com

ManpowerGroup v České republice

V České republice se ManpowerGroup každý měsíc stará o personální a mzdovou agendu pro téměř 12 000 zaměstnanců, které vyhledal a kteří pracují u jeho klientů. V roce 2020, díky své síti 35 poboček, ManpowerGroup našel pro 1200 klientů 24 000 nových zaměstnanců.

Více informací o společnosti ManpowerGroup naleznete na www.manpowergroup.cz